O obci

Historie obce Boňkov

O obci
Boňkov je starobylá ves ze 14. století, ležící na poloviční cestě mezi městy Havlíčkův Brod a Humpolec. První písemná zmínka o ní je z roku 1305. Leží v nadmořské výšce 540 metrů a rozkládá se na ploše 2,0825 km čtverečních a nejvyšším bodem v okolí je vrch Ohrada (595m n.m.), za tímto vrchem se nachází rekreační a chatová oblast Kachlička, jejíž provozovatelem je obec Boňkov, samostatná obec s vlastním obecním úřadem. V obci je evidováno 103 adres a k trvalému pobytu je přihlášeno 55 obyvatel.

                                                     Historie obce Boňkov

Vznik jména Boňkov
Původně se osada jmenovala Bonkow a to až do roku 1854, kdy se změnila na Bonkov a roku 1886 na současný Boňkov. Prvním stavením byl statek (dvůr), kterému se říkalo Bonkův dvůr - název odvozen od osobního jména Bonek, což byla zdrobnělina jména Bonifác - odtud tedy Bonkov, poté se skupina souhlásek -nk- změnila fysiologicky v -ňk- .

                               Historie obce Boňkov

Stručná historie obce
První a zároveň nejstarší písemná zmínka o Boňkovu je z roku 1305 (přesněji šlo o kupní smlouvu z roku 1305, kdy opat kláštera v Sedlici u Kutné Hory kupuje tvrz Herálec spolu s 10-ti vesnicemi a mezi nimi je právě i Boňkov), těžko již dnes zjistíme, od kdy zde první osada stojí. Tedy od roku 1305 patří Boňkov k heráleckému panství a to až do roku 1618, kdy se Boňkov stává součástí panství Okrouhlického a to až do roku 1708. Od tohoto roku je Boňkov opět v panství heráleckém a v tomto svazku setrvává až do roku 1893. Dne 15. února 1893 dochází v Boňkově k prvním samostatným volbám a až do roku 1960 působí Boňkov jako samostatná obec. Od roku 1960 je Boňkov místní částí obce Herálec a to až do roku 1992, kdy se obec opět osamostatnila a funguje tak dodnes.

  

Osudy Boňkova


1305 - 1307
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Reinher z Florencie ; Klášter cisterciáků v Sedlici ; Jindřich z Rožmberka

Důležitým a zároveň nejstarším listinným materiálem, ve kterém je první zmínka o Boňkovu, je kupní smlouva z roku 1305, kdy opat kláštera cisterciáků v Sedlici u Kutné Hory Jindřich Heidenreich koupil hrad Křivsoudov spolu s 10-ti vesnicemi a tvrz Herálec se stejným počtem vsí, šlo o vesnice : Herálec, Slavníč, Nová Ves, Pavlov, Mikulášov, Dubí, Bunovec, Weselí, Boňkov a Budíkov.
Pokud jde o vsi Bunovec a Weselí, byli tyto vesnice umístěny mezi osady Dubí a Boňkov. I obec Budíkov není totožná s obcí za Humpolcem, patrně byla někde za Boňkovem mezi Herálcem a Koječínem.

Osoba která Herálec a okolí prodávala za 2000 hřiven stříbra byl bratr opata Reinher z Florencie, zámožný kupec, jemuž král Václav II. postoupil zmíněné statky. Ještě téhož roku Reinher z Florencie statky vrátil a ty roku 1306 kupuje Jindřich z Rožmberk

     Historie obce Boňkov    Historie obce Boňkov
1307 - 1446
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Biskupství a arcibiskupství

Roku 1307 vyměnil Jindřich z Rožmberka herálecké biskupství za biskupství u Sepekova (u Milevska) spolu s osadami Radimovice a Čelakovice u Tábora. Provedenou výměnou se Herálec a podléhající vesnice stali součástí rozsáhlých statků biskupských. Když roku 1343 biskup Jan IV. z Dražic, první majitel panství v nové biskupské éře, zemřel, nastoupil na jeho místo známý Arnošt z Pardubic, který byl roku 1344 povýšen na arcibiskupa. V té době patřilo pod správu heráleckého panství 22 vesnic : Herálec, Ousobí, Chválkov, Dobrohostov, Studénka, Skorkov, Velešov, Pavlov, Mikulášov, Slavníč, Dubí, Zdislavice, Boňkov, Dědouchov, Bezděkov, Čekánov, Bratroňov, Krásná Hora, Kojkovice, Březinka, Žďár, Hlavňov.

Zmínka z roku 1379 z Registrů berničních arcibiskupských, o rozloze obhospodařovaných pozemků Herálce a okolí : Herálec 34 lánů , Zdislavice 10 lánů , Dubí 5 lánů , Boňkov 8 lánů , Slavníč 5 lánů , Pavlov 6 lánů a Mikulášov 3 lány.

Historie obce Boňkov Historie obce Boňkov
1446 - 1601
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Trčkové z Lípy

Po kolapsu husitského hnutí po bitvě u Lipan, se moci v plné šíři, zejména na venkově, chopila šlechta. To se pochopitelně odrazilo i na heráleckém panství. V roce 1446 panství kupuje od královské komory příslušník významného šlechtického rodu Mikuláš Trčka z Lipé.


1601 - 1618
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Roupovci

V roce 1601 kupuje herálecké panství i s přilehlými osadami Kryštof Karel z Roupova, mimo jiné vlastník panství humpoleckého i hradu Orlík.

Po nešťastné bitvě na Bílé Hoře došlo ke konfiskaci majetku heráleckého panství, kde šlo o statky Manětín u Plzně, Herálec a Humpolec. Ke konfiskovaným panstvím Herálce a Humpolce patřily : herálecký zámek a obce Herálec, Koječín, Radňov, Skorkov, Dubí, Bransourov, Plačkov, Mikulášov, Kamenice, Pavlov, Čejov, Světlice a Hněvkovice. Herálecké a Humpolecké panství získala císařská komora a ta jej jako konfiskát prodala za odhadní cenu. Novým majitelem se stává Filip starší hrabě Solms , který roku 1623 herálecké panství kupuje.

Roku 1618 došlo ke konfiskaci majetku, ten získala císařská komora, která ho posléze opět prodala. Ve výše sepsaném součtu konfiskovaných vesnic heráleckého panství chybí Boňkov, pravděpodobně tomu bylo proto, že od tohoto roku se Boňkov stal součástí statku Okrouhlického. To je doloženo urbářem, který ovšem přesně neříká od kdy, proč a na jak dlouho Boňkov pod toto panství patřil.

Historie obce Boňkov Historie obce Boňkov
1618 - 1708
Boňkov součástí panství Okrouhlického


1708 - 1714
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Kirchnerové

Michael Achácius, svobodný pán z Kirchneru, c.k. dvorní rada, koupil herálecké panství spolu s panstvím humpoleckým a to roku 1708 za 142 000 říšských zlatých. K tomu přikoupil Okrouhlici a Věž i statek Ousobský, který byl tvořen ze vsí Ousobí, Cibotín, Chválkov a Dobrohostov celkem za 43 000 zlatých.

Opět dle kronik se mezi zmíněními vesnicemi nenachází Boňkov, ale vzhledem k tomu, že Achácius koupil jak statek herálecký, humpolecký i okrouhlický, kam Boňkov v té době patřil, tak je velmi pravděpodobné, že novým majitelem Boňkova se stává právě Michael Achácius z Kirchneru a Bonňkov se tak stává opět součástí heráleckého panství.


1714 - 1717
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Gostheimové

Novým vlastníkem se stává Antonín svobodný pán z Gostheimu. V tomto období byla v Boňkově pouze 4 hospodářství. V roce 1715 byl z dvoulánické živnosti Olišarovské utvořen Boňkovský dvůr. Pozemky nebyly valné, většinou je tvořily jen pastviny a teprve později, po vykácení lesíků a roztlučení skal byla rozšířena pole.

                    Historie obce Boňkov
1717 - 1728
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Metternichové , Hraběnka z Regalu

Arnošt Augustýn, říšský hrabě Metternich, koupil herálecké panství na štědrý den roku 1717 a to za 240 000 zlatých. Ten ovšem po dvou letech tj. roku 1720 náhle a bez závěti zemřel, hrabě byl svobodný a bezdětný, majetek po jeho úmrtí připadl jeho sestře Eleonoře Kristině, ovdovělé hraběnce z Regalu.

Právě tato žena se zasloužila o výstavbu rozsáhlé budovy špýcharu na kopci mezi Boňkovem a Herálcem. Dodnes se spekuluje, že na místě kde dnes špýchar stojí stával kdysi herálecký hrad a pozůstatky z něj sloužily pro stavbu špýcharu. Špýchar byl postaven roku 1726 a vznikl patrně jako kontribuční sýpka, tedy jako jakási první "obilná záložna", kam se poddaní mohli uchýlit o pomoc, když neměli obilí na zasetí. Špýchar je mohutná a důkladná stavba provedena v barokním slohu. Jeho zdi jsou široké, sloupy jsou sice dřevěné, ale obrovitých rozměrů. Nosné trámy jsou neobvykle silné a vše svědčí o záměru vybudovat objekt, který bude sloužit mnoha generacím.


1728 - 1752
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Deblínové

Dne 24. června 1728 koupil panství herálecké a humpolecké za 240 000 zlatých Maxmilián, svobodný pán z Deblína. Tento rod zadlužil statek tak, že 8. ledna 1753 byla panství oceněna částkou pouhých 160 000 zlatých a prodána v nucené dražbě.

                               Historie obce Boňkov 
1753 - 1804
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Neffzernové

Novým majitelem heráleckého a humpoleckého panství se stává Jakub Benedikt, svobodný pán z Neffzernu, ten dal nejvyšší nabídnutou částku v dražbě a to 158 897 zlatých, z čehož na Humpolec a přilehlé vesnice připadalo 79 505 a na Herálec plus přilehlé vesnice 79 332 zlatých.

V tomto období se kroniky zmiňují o přístavbě části boňkovského dvora roku 1760 a o zřízení ovocných zahrad při tomto dvoru roku 1787.

V kronikách bylo psáno, že roku 1771 se Boňkov rozrostl na 10 obytných budov, tedy na 3 selská hospodářství, panský dvůr a 6 domků. Posléze se rozdělením dvou celých sedláků na půlláníky i založením 3 chalup a zbudováním dalších domků rozrostl na 22 čísel z nichž č.p. 19 mělo bývalé bělidlo, stojící naproti dvoru přes louku směrem k východu.

Tabulka : Osídlení na heráleckém panství koncem 18. století

                                    Historie obce Boňkov       

Rok    1785    1782    1795
Vesnice    počet domů / obyvatel    počet domů / obyvatel    počet domů / obyvatel
Herálec    63 / 505    71 / 518    74 / 533
Skorkov    31 / 211    40 / 251    40 / 256
Slavníč    23 / 115    32 / 173    32 / 163
Pavlov    13 / 108    22 / 158    24 / 158
Radňov    12 / 100    16 / 142    16 / 140
Koječín    17 / 127    22 / 153    22 / 157
Boňkov    12 / 87    16 / 109    17 / 113
Humpolec    267 / 1882    353 / 2291    368 / 2366
Dubí    13 / 82    15 / 80    16 / 79
Kamenice    15 / 107    25 / 152    25 / 165
Mikulášov    11 / 69    13 / 70    13 / 79
Plačkov    11 / 93    17 / 120    17 / 120
Rozkoš    5 / 45    18 / 108    31 / 198
Čejov    49 / 306    67 / 377    69 / 384
Světlice    16 / 112    26 / 142    26 / 143
Hněvkovice    21 / 134    36 / 253    35 / 262
CELKEM    579 / 4083    789 / 5097    825 / 5316

           Historie obce Boňkov 

           Historie obce Boňkov  
1804 - 1817
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Wolkenstein - Trostburgové

Herálecké panství bylo v držení rodu Neffzernů do 30. srpna 1804, kdy je prodali. Panství kupuje František hrabě Wolkenstein-Trostburg, zaplatil za ně 480 000 zlatých

Nemoci se jistě vyskytovaly od nepaměti. O těch běžných není v kronikách zmínka. Čas od času však došlo na epidemie, které decimovaly obyvatelstvo. V roce 1809 a 1813 špýchar sloužil jako lazaret pro raněné a nemocné vojáky z napoleonských válek. Tím došlo v okolí k rozšíření zhoubné "hlavničky", tedy tyfu. Mnoho lidí na tyfus zemřelo, počet není uveden.

            Historie obce Boňkov 

            Historie obce Boňkov
1817 - 1883
Boňkov součástí heráleckého panství / vlastníci : Trautmannsdorf - Weinsbergové

Dne 15. června 1817 koupila panství Terezie, hraběnka Trautmannsdorf-Weinsbergová, uherská šlechtična, která se během panování na heráleckým panstvím stačila dvakrát provdat, poprvé to bylo za knížete Ludvíka Hohenlohe-Langenburga, ten bohužel brzy po sňatku umírá. Druhým mužem hraběnky Terezie se stává hraběte Ladislav Thun-Hohenstein. Roku 1883 hraběnka prodává panství se vším příslušenstvím doktoru Gustavu Grossovi za 815 000 zlatých.

Důležitá událost v tomto období se stala roku 1837, kdy došlo k osamostatnění Humpolce. A po roce 1848 měla každá vesnice právo buď žádat o samostatnost místní obce, nebo se spojit s jinou či jinými vesnicemi v jednu obec. Do společné obce s Herálcem se přidal Boňkov a v tomto svazku setrval až do roku 1893. Koječín se spojil s Radňovem, Slavníč se přidal k Pavlovu a Skorkov zůstal samostatný.

Dne 1. února 1850 byly zrušeny patrimoniální (dědičná) zřízení. Herálec tudíž přestal být sídlem dominia (panství). Česká země byla rozdělena na 7 krajů (žup) a 79 podkrajů s 210 okresy. Herálec, ke kterému v té době patřil i Boňkov, byl včleněn do župy Pardubické a do podkraje Německý Brod.

Dle kronik bydlelo v Boňkově v roce 1855 včetně dvora 174 osob, mezi nimi 6 protestantů helvetské víry a 1 augsburského vyznání, ostatní byli katolíci. Za zmínku ještě stojí, že roku 1851 byla vystavena silnice z Herálce do Skály přes Boňkov.

Tabulka : Osídlení v první polovině 19. století

Vesnice    počet domů / obyvatel
Herálec    106 / 910
Skorkov    49 / 345
Slavníč    39 / 265
Pavlov    27 / 215
Koječín    27 / 208
Boňkov    22 / 184
Radňov    28 / 163

              Historie obce Boňkov

Roku 1830 postihla střední Evropu a tedy i naši zemi nemoc zvaná "metla lidstva", zákeřná cholera mortus, lidově mor. Náš kraj postihla v roce 1850. A okolo roku 1843 kraj postihla epidemie úplavice, která usmrtila také mnoho lidí, počet není znám.

Do černých listin se zapsal i rok 1866, kdy se na herálecku objevila cholera, ta sem byla zřejmě zavlečena vojáky, kteří v okolí putovali, a to za třetí prusko-rakouské války. Cholera tu sice řádila jen dva a půl měsíce, ale za oběť jí padlo 189 lidí.

Tabulka : Cholera na herálecku v roce 1866

Místo výskytu    Doba trvání    Počet obětí
Herálec    44 dní    83
Boňkov    20 dní    7
Skorkov    40 dní    39
Pavlov    20 dní    2
Slavníč    27 dní    13
Koječín    34 dní    18
Radňov    3 dny    2

 

                  Historie obce Boňkov 

                  Historie obce Boňkov


1883 - 1891
Boňkov ve svazku s Herálcem / vlastníci : Grossovi

Jak již bylo zmíněno, novým majitelem se stává Dr.Gross, c.k. dvorní rada a inspektor Severozápadní dráhy.
Za vlády tohoto muže došlo k velkým změnám, jedna ze změn se týkala boňkovského lihovaru, který byl moderně přestaven a vybaven pařáky nejnovější konstrukce, takže denně mohl vyrábět 7 hektolitrů lihu a byl, co do velikosti, třetím největším v celém Rakousku - Uhersku !!
Při lihovaru byla zřízena i pila, která byla poháněna tahovým převodem z lihovaru. Pila měla 1 rámový katr, dále sámovku a šindelku. Za dobu lihovarské kampaně se tu pořezalo 1000 až 1500 m3 kulatiny


1891 - 1893
Boňkov ve svazku s Herálcem / vlastníci : Milnerovi

Po smrti c.k. dvorního rady Dr.Grosse koupil herálecké panství v roce 1891 Bedřich Leopold Milner s manželkou Annou ( ta se roku 1924 provdává za Ing. Rudolfa Fugnera a až do roku 1945 panují na heráleckém zámku, toho roku beze zpráv odjíždí a nikdy se už nevrátí).


1893 - 1960
Boňkov je samostatnou obcí

Dne 15. února 1893 se v Boňkově konaly první samostatné volby.
Další významný datum je 2.duben 1905 , kdy v Boňkově vzniká sbor dobrovolných hasičů.
V roce 1948 se z letiště v Havlíčkově Brodě rozmontoval dřevěný lágr (bývalá kasárna pro německé vojáky) a převezl do Boňkova, kde stavení sloužilo jako kulturní dům. Teprve až v roce 1977 se začíná přestavovat na zděný, roku 1980 je stavba dokončena a kulturní domeček tak dostal dnešní podobu.
Už v roce 1934 zde lidé navštěvovali smíšené zboží, tehdy krám býval v domě číslo popisné 34 , a to asi do roku 1975 - toho roku se začíná na návsi stavět smíšené zboží, které funguje dodnes. Nechyběla tu ani hospoda, která zde fungovala bohužel jen do roku 1975.

                          Historie obce Boňkov
1960 - 1992
Boňkov je místní částí obce Herálec

   Historie obce Boňkov  Historie obce Boňkov
1992 - SOUČASNOST
Boňkov je samostatná obec

***************************************************************************************************************************************************************

Z knihy zapůjčené toku 2023 paní Vampolovou č.p. 14

Historie obce Boňkov

 

Historie obce Boňkov

 

Historie obce Boňkov

 

Historie obce Boňkov

 

***************************************************************************************************************************************************************

Markéta Zajíčková zaslala článek, který vyšel v roce 1922 v časopisu Zálesí (čtvrtletník Města Humpolec, aktuálně již přes 60 ročníků)

Historie obce Boňkov